Pro zobrazení slideshow potřebujeme mít nainstalovánu podporu Flash Player 9+!

Získat přehravač Adobe Flash
Nový Zéland ukázková kapitola

Severskou divočinou
Nová autorova kniha

Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku

S bratrem, švagrovou a manželkou jsme se opět rozhodli sejít v Orlických horách na chalupě po rodičích. Tentokrát jsem slíbil, že jim budu líčit další epizody svého dobrodružného života odehrávajícího se v divočině kanadského Severu a Aljašky. Minulou zimu jsem jim v chalupě u krbu vyprávěl o svém mládí a cestovatelských začátcích. Dohodli jsme se, že se do Orlických hor budeme každý rok vracet a naše povídání budu potom postupně vydávat jako autobiografické publikace v ediční řadě „Zážitky z cest“.

Severskou divočinou
Jako malý kluk jsem četl cestopis, který mne natolik zaujal, že jsem si po dlouhá léta nepřál nic jiného, než podniknout něco podobného. Autor se v knize rozepisoval o snaze anglických průkopníků najít cestu po řekách a jezerech napříč Severní Amerikou. Koncem osmnáctého století se podařilo Alexandru Mackenzie a jeho družině doplout na kánoích od Atlantiku až do Beringova průlivu.

Při zkoumání podrobných map jsem zjistil, že si Mackenzie vybral pro překonání kontinentálního rozvodí velmi složitou trasu. Toto rozvodí probíhá v severozápadní Kanadě po vrcholcích dlouhého horského pásma, jmenuje se Mackenzie Mountains a rozděluje vody tekoucí do Severního ledového oceánu od těch, co směřují do Pacifiku. Na mapě jsem si všiml řek South Nahanni a Ross, které nejdřív tečou paralelně vedle sebe a dělí je jen úzká horská šíje. Po několika kilometrech však nabírají zcela odlišný směr – jedna na východ, druhá na západ, každá do jiného oceánu. Muži Alexandra Mackenzie se dostali přes rozvodí až daleko do severní části tohoto pohoří, kde museli za velkého úsilí přenášet kánoe několik desítek kilometrů. Mezi řekami South Nahanni a Ross to však byly pouze kilometry dva! Tento přírodní fenomén mne natolik fascinoval, že jsem se rozhodl se čluny překonat hory právě v tomto místě a najít tak zcela novou trasu na Severozápad.

Hodně času jsem potom strávil v kanadské divočině a připravoval expedici, kterou jsem nazval New-Northwest-Passage. Se třemi kamarády jsme jeden rok sjeli na nafukovacích člunech část South Nahanni a později jsem celé další léto pěšky prozkoumával horní tok této řeky. Tam jsem zjistil, že plavba přes hory je možná jen na jaře za vysoké vody. Padlo rozhodnutí, že si v blízkosti rozvodí s přáteli postavíme srub, v něm přezimujeme a na další cestu se vydáme, až roztají ledy. A opravdu jsme se na člunech přes Mackenzie Mountains dostali!

Po plavbě nesčetnými peřejemi jsme se na západní straně pohoří konečně ocitli v klidnější vodě. Na čluny sme tam postavili dřevěnou palubu s kajutou a později vztyčili stožár. Pod plachtami jsme pak mohli plout mnohem rychleji dál. Z původních osmi členů expedice jsme nakonec zbyli jen dva. Aljašku však opanovala zima dřív než obvykle a na spodním toku řeky Yukon, už nedaleko Tichého oceánu jsme s lodí uvízli mezi ledovými krami. Jeden z nafukovacích člunů jsme použili jako saně, zapřáhli našeho tažného psa a po strastiplné pouti zasněženou divočinou se dostali do civilizace.

Severskou divočinou Severskou divočinou Severskou divočinou Severskou divočinouklikněte pro zvětšení obrázku

Tímto však tato kniha nekončí. V poslední kapitole popisuji, jak jsem se vrátil s novou partou do Mackenzie hor k jezeru Clark s cílem rozestavěný srub dokončit. A ten se pak po dlouhá léta stal mým novým domovem.