Pro zobrazení slideshow potřebujeme mít nainstalovánu podporu Flash Player 9+!

Získat přehravač Adobe Flash
Nový Zéland ukázková kapitola

Vánoční nabídka
Nabídka platí do 31. prosince 2016

Vážení přátelé,
Vánoce se nezadržitelně blíží a říká se, že kniha je ten nejlepší dárek. Již tradičně, jako každým rokem, před Vánocemi vybírám ze svých cestopisů některé tituly a nabízím je s velkou slevou.

Jedná se o následující publikace – cestopisy s barevnými fotografiemi.

  • NA KANADSKÉM SEVERU: Zpátky do  divočiny + POBŘEŽÍ PACIFIKU: Na nafukovacích člunech z Kanady na Aljašku – dvě za cenu jedné, místo běžných 796 Kč obě pouze za 398 Kč.
  • TICHOMOŘÍ: Barevný svět tropů + HAVAJSKÉ OSTROVY: Letní a zimní putování za přírodními divy Tichomoří – dvě za cenu jedné, místo běžných 796 Kč obě pouze za 398 Kč.
  • AMERICKÝM ZÁPADEM: Pěšky a na koních od Mexika do Kanady – o 100 Kč levněji, místo běžných 398 Kč nyní pouze za 298 Kč.
  • NOVÝ ZÉLAND: Zimní putování po  ostrovech přírodních superlativů – o 100 Kč levněji, místo běžných 398 Kč nyní pouze za 298 Kč.
  • SEVERSKOU DIVOČINOU: Stavba srubu u  jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku – o 100 Kč levněji, místo běžných 398 Kč nyní pouze za 298 Kč.

Jako prémii nabízím ke každé zakoupené knize za poloviční cenu můj dobrodružný román s černobílými ilustracemi. V ZAJETÍ POLÁRNÍ ZIMY – místo běžných 248 Kč pouze za 124 Kč.


Knihy si můžete objednat v mém internetovém knihkupectví. Budou zaslány na dobírku, balné a poštovné hradím sám. Na přání mohu do každé knihy napsat osobní věnování. Zároveň bych Vás chtěl upozornit na můj zcela nový autobiografický cestopis s barevnými fotografiemi AMERIKOU PO HŘEBENECH HOR: Na koňské stezce z Mexika do Kanady – za běžných 398 Kč.

Doufám, že Vás nabídka oslovila, a přeji Vám již předem pěkné chvíle s mojí knihou v ruce.
Srdečné Vás zdraví
Leoš Šimánek

Nabídka výroby nástěnných kalendářů 2017
Tématické kalendáře od Leoše Šimánka

Na rok 2017 jsem připravil firmám a organizacím možnost vyrobení exklusivního nástěnného kalendáře. Je tematický – zahrnuje fotografie nejpozoruhodnějších hor z mých cest a expedic, které jsem podnikl v posledních letech

Světem křížem krážem Zobrazit ukázkový měsíc

Jako v minulém roce mám i tento kalendář připravený s prostorem pro firemní logo a informace, jak na titulní a zadní straně, tak i na každém ze dvanácti měsíců.

Kalendář má formát 30 × 70 cm, je vytištěn na kvalitním křídovém papíře, opatřen spirálovou vazbou a úchytem na zavěšení. Má velké, přehledné kalendárium se svátky a jmeninami běžnými i méně známými. Prozatím jsem je vydával nákladem 400 kusů za výhodnou cenu 160 Kč/kus plus DPH. V případě většího nákladu cena samozřejmě klesá. Rád je však nechám vyrobit i v menším nákladu, ale to pak cena procentuálně narůstá. Kalendáře mohu dodat během jednoho měsíce.

Nový autobiografický cestopis
AMERIKOU PO HŘEBENECH HOR — NA KOŇSKÉ STEZCE Z MEXIKA DO KANADY

Právě vychází nový autobiografický cestopis Leoše Šimánka s barevnými fotografiemi: AMERIKOU PO HŘEBENECH HOR – Na koňské stezce z Mexika do Kanady. Přednostně bude k dostání v internetovém knihkupectví autora na přání s jeho podpisem, případně osobním věnováním.

LEOŠ ŠIMÁNEK se po své úspěšné autobiografické trilogii pustil touto formou do popisování dalších zážitků z cest. Opět se na chalupě v Orlických horách setkal s bratrem a švagrovou, kde jim společně s manželkou líčil dobrodružství z dvouletého putování po koňské stezce Kalifornií, Oregonem a Washingtonem od mexické hranice až do Kanady.

Pacifická hřebenová stezka vede z vyprahlých kopců na jihu do úchvatných velehor s rozeklanými štíty, mezi gigantickými sopkami pokrytými ledovci, hlubokými lesy, po rozlehlých loukách, podél průzračných potoků, vytékajících ze smaragdových horských jezer plných pstruhů. V horách žije bezpočet divokých zvířat včetně rysů, vlků, pum a medvědů. A pokud tam člověk náhodou narazí na místní obyvatele, tak ti jsou úžasně přátelští a pohostinní.

První rok vyrazili Šimánkovi s devítiletým synem a druhý i s tříletou dcerkou. Pěšky a na koních urazili horami Sierra Nevada a Kaskádovým pohořím víc než čtyři tisíce kilometrů. Jejich cesta byla nabita zcela neobvyklými, často i dramatickými zážitky.

Nová kniha Nová kniha

Obálka knihy / přední strana: Leoš Šimánek při výstupu na sopku Mount Shasta (4 317 m) v Kalifornii.  Obálka knihy / zadní strana: Lenka, Jakub a Veronika Šimánkovi na koních v průsmyku Glacier v horách Severní Kaskády ve státě Washington. Tři z horských vrcholů nacházejících se podél stezky, které Šimánkovi zdolali: Mount Whitney (4 418 m), sopka Lassen Peak (3 187 m) a sopka Mount Shasta (4 317 m).

Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě

Rozhovor pro ČRo Dvojka
Stříbrný vítr: se zajímavými muži si povídá Jitka Novotná

Host: cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek. Moderuje Jitka Novotná.

Jitka Novotná

Host Radiožurnálu
Rozhovor vedla: Lucie Výborná

Rozhovor s cestovatelem Leošem Šimánkem o tom, proč mu k srdci přirostla Austrálie, kterou procestoval křížem krážem, proč se kdysi u ostrova Suvarov na cestě po jižním Pacifiku loučil se životem i co nejvíc obdivuje na Kanadě

Lucie Výborná

Veselé Velikonoce
Veselé Velikonoce z Růžové chalupy přejí Leoš a Lenka

Růžová chalupa

Idylické ubytování na úpatí Krkonoš – se vším komfortem v každém ročním období.

Lenčiny rodiče nám předali k provozování svoji Růžovou chalupu, která se dědí z pokolení na pokolení. Nachází se v malebném městečku Rtyni v Podkrkonoší, Úpické ulici 24. Nabízíme ubytování na úpatí Krkonoš a v blízkosti známých Adršpašských skal s možností nejrůznějších aktivit a výletů jak v létě, tak i v zimě. Nedaleko je množství lyžařských sjezdovek, věhlasná zoologická zahrada se safari ve Dvoře Králové a celá řada zámků.

Chalupa má celkovou kapacitu šestnácti lůžek, v nichž je zahrnut i apartmán se samostatným vchodem. Je stylově zařízená se vším komfortem a s láskou udržovaná. Na velké oplocené zahradě se nachází krytý bazén se saunou a zastřešeným venkovním posezením. Ubytování je ideální i pro rodiny s dětmi a čtyřnohými mazlíčky. Chalupa se také hodí k pořádání svateb a jiných akcí.

Z extrému do extrému: OHEŇ A LED
Dvě zcela rozdílné sopky v Tichomoří

Yasur na souostroví Vanuatu a Mauna Kea na Havajských ostrovech. Na levém obrázku je sopka Yasur na ostrově Tanna v souostroví Vanuatu v noci. Na vrcholu této sopky jsem zažil gigantický přírodní ohňostroj, kdy jeden z jícnů vystřeloval množství žhavých lávových bomb.

Na pravém obrázku je sopka Mauna Kea na ostrově Hawaii na Havajských ostrovech časně z rána. Na vrcholu této sopky jsme společně s manželkou Lenkou dopoledne lyžovali a navečer jsme se potápěli mezi korály u pobřeží, kde rostou kokosové palmy.

Oba zážitky popisuji v knihách TICHOMOŘÍ – Barevný svět tropů a HAVAJSKÉ OSTROVY – Letní a zimní putování za přírodními divy Tichomoří, které nyní nabízím ve svém internetovém knihkupectví – místo běžných 796 Kč, nyní za 398 Kč.

Sopky Dvě knihy

PF 2016
Novoroční přání

pf2016

Mnoho úspěchů v novém roce
přejí Leoš, Lenka, Jakub a Veronika Šimánkovi.

Vánoční nabídka se slevou některých mých knižních titulů skončila 31. 12. 2015. Rozhodl jsem se však, že dvě fotografické knihy NA KANADSKÉM SEVERUPOBŘEŽÍ PACIFIKU ponechám i nadále za cenu jedné. V první knize popisuji rok strávený ve srubu u jezera Clark v Mackenzie horách. Byla to první společná cesta do kanadské divočiny s mojí ženou Lenkou a pětiletým synem Jakubem. V druhé knize popisuji dvouletou expedici, na které byla už i naše dcera Veronika, tehdy pěti a šestiletá. Jsme první v historii, komu se  podařilo na nafukovacích člunech obeplout pacifické pobřeží Kanady a Aljašky.

Sleva

Cizokrajné Vánoce cestovatele Leoše Šimánka
Vánoce popsané v poslední knize Cesty za dobrodružstvím

Aleš Vaníček/Rtyne v Podkrkonoší – Na cestách po světě strávil roky. Často putoval, kam ho náhoda zanesla a tak občas i Vánoce trávil Leoš Šimánek v místech, o kterých mnozí nikdy ani neslyšeli.

Vánoce

Toulavé boty už nějaký čas nechává ve skříni, snaží se ale nepřeberné množství zážitků sepsat a  poutavou formou předat čtenářům. Ediční řada Zážitky z cest má už tři díly, Cestování je můj život, Severskou divočinou a nejnovější Cesty za dobrodružstvím. „Na té jsem pracoval zhruba půl roku. Pročítal notýsky s poznámkami, prohlížel fotografie a rozprávěl se svými blízkými. Říkám tomu monstr interview a v nich popisuji to nejzajímavější, co jsem zažil.“ Ale zpět k Vánocům. Doma Leoš Šimánek tráví svátky úplně tradičně, v rodinném kruhu, se stromkem i kaprem. Ale někdy ho cesty zavedly i na opačný onec světa, kde o našich oblíbených svátcích neměli ani potuchy…

Pozvánka na slavnostní křest mé nové knihy
Třetí z autobiografické trilogie

Místo konání: Radio–klub Českého rozhlasu v Hradci Králové
Kdy: v pátek 18. 12. 2015 dopoledne od 10 do 12 hodin

Křest

Kmotry budou: ředitel Českého rozhlasu Pavel Kudrna a šéfredaktorka Lada Klokočníková.
Hodinový pořad „Páteční host“ se bude živě vysílat na všech frekvencích ČR – Hradec Králové / Pardubice a také na Youtube.

Leoš hostem Hyde Parku Civilizace
TV živé vysílání

Interaktivní pořad ČT24 s v Evropě ojedinělou možností zapojit se živě do diskuse! Využijte k tomu nejen telefon, SMS zprávy či chat na našem webu, ale i Facebook a Twitter.

HydePark Civilizace
→ Přehrát pořad

Kapitola z nové knihy — Cesty za dobrodružstvím
K hoře Nevado Huascarán v peruánských Andách

Uběhl víc než rok od doby, kdy jsme se s mojí ženou Lenkou, mladším bratrem Bédou a švagrovou Marcelou sešli v Orlických horách na chalupě po rodičích.

Chata v Orlických horách
Tenkrát jsem jim tam líčil své zážitky z nejobtížnější expedice mého života – plavby na člunech po řekách z Kanady na Aljašku, které jsem následně vydal v knize pod titulem Severskou divočinou. Když jsme se loučili, smluvili jsme si hned další setkání. Slíbil jsem, že příště budu vyprávět o svém putování z kanadského Severu až do Ohňové země a o druhé plavbě na plachetnicích napříč Tichým oceánem s cílem na Nové Guinei.

Do Orlických hor jsme dorazili v polovině června za překrásného letního počasí. Na naše setkání jsem s sebou přivezl několik set diapozitivů, abych v případě konkrétních otázek mohl doložit to, o čem budu povídat. Původně plánovaný víkend se dvojnásobně protáhl – tolik vzpomínek na tyto cesty se mi postupně vybavilo.

Zážitky z dalekých cest
Recenze nové knihy – Cesty za dobrodružstvím

Irena Zítková

Cestovatel Leoš Šimánek uzavřel biografickou trilogii o svých expedicích a cestách v druhé polovině devadesátých let minulého století. Nejprve s několika přáteli v knize SEVERSKOU DIVOČINOU – Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku. CESTOVÁNÍ JE MŮJ ŽIVOT – Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou Kanady doplňuje nyní CESTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM – Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem (stran 160 se čtyřmi mapami). Dohromady víc než tři roky trval proud zážitků. S německým a kanadským pasem cestoval na vlastní pěst, to jest maximálně úsporně. Když různých pracích místním farmářům a domorodcům.

Z mediálních prostředků se čas od času dozvídal, co se na druhé straně naší země mění – a byl mezi prvními, kteří se po roce 1990 vrátili zpět do své rodné vlasti. Tehdy se zvláštním plánem: poznat a procestovat Rusko od Ukrajiny až na Bajkal. Vzniklo seznámení s odvážnou spolucestovatelkou Lenkou, poté následovala svatba. Společně se synem, později i s dcerou, procestovali Kanadu, Aljašku, americký Západ, Nový Zéland, Havajské ostrovy, Austrálii a další.Vyprávěl o tom v České republice a německy mluvící Evropě ve svých diashows a vydávaných knihách.

Ale vraťme se k zážitkům na cesty, které nyní popisuje ve své nové knize a krabicím plných – v předešlých knihách většinou nepoužitých – diapozitivů. Fotografie u něj vyvolávaly další a další vzpomínky. Ze všeho nejvíc ho vždycky a všude zajímali lidé. Jejich práce, vztahy, zvyky, dny slavnostní i všední. Obstarávání a příprava potravy. Učil se od nich rozeznávat tamní jedlé rostliny, všemožnou exotickou zeleninu a ovoce, lovit ryby…

Měl štěstí na dobré charaktery, kromě menší kapesní krádeže v Mexiko City ho všude provázelo štěstí.

Horší bylo, když například domorodci v Tichomoří popili na jeho počest kawu, omamný nápoj z kořene pepřovníku. Nechtěl-li je urazit, musel se všemi připíjet. Při druhé rundě, píše, mu znecitlivěly tváře, pak mu ztěžkly ruce a nohy – a následovaly další rundy, až se s ním najednou zatočil svět (viz str. 99). Nebo když musel pojídat sice citronem pokapané, ale ještě živé mořské slimáky a pečené ponravy…

O tom všem v knize teď upřímně, vesele a otevřeně vypráví svému bratrovi, švagrové a manželce na chalupě v Orlických horách. Čtenář se při čtení bude cítit jako jeden z nich.

Cesty za dobrodružstvím
Třetí autobiografická kniha Leoš Šimánka

Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem

LEOŠ ŠIMÁNEK se po své první plavbě Tichomořím a severní Kanadou pustil do dalších dobrodružství. Podařilo se mu uskutečnit neobyčejné cestovatelské plány a dostat se do míst, kam zavítal jen málokdo.

Cesty za dobrodružstvím
Rozhodl se vyhýbat běžným turistickým trasám a stopem projet celým americkým kontinentem až na jeho nejjižnější cíp. Některé úseky urazil pěšky, jako „hobo“ na nákladních vlacích, s loděmi pašeráků, plul i v kánoi vydlabané z kmene stromu. Delší dobu žil mezi přátelskými indiány a měl tak možnost dobře poznat jejich kulturu a obyčeje.

Na své druhé plavbě napříč Jižním Pacifikem zažil celou řadu mnohdy i extrémních dobrodružství. Cestu tentokrát neskončil v Austrálii, nýbrž na Nové Guinei. Nejdřív se tam plavil po řekách, později vyrazil do vysokých, těžko přístupných hor, kde narazil na domorodce, kteří žili ještě jako za doby kamenné.

V této knize tedy autor popisuje své zážitky z dvouletého putování Severní a Jižní Amerikou. Dále pak plavbu Tichým oceánem až na Západní Novou Guineu, která trvala celý další rok.

Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě

Aljaška mě nadchla i vyděsila
Rozhovor pro magazín porovnávače zájezdů TravelPortal.cz

„Pro vstup do země je nutné lehce získatelné vízum. Co se týká očkování, není potřeba vůbec nic. V létě je však nezbytný repelent – bez něj je člověk ve vnitrozemí chudák,“ prozradil nám v rámci následujícího rozhovoru přední český dobrodruh a cestovatel Leoš Šimánek. Povídali jsme si o Aljašce, jejíž pobřeží zdolával se svou rodinou – manželkou Lenkou, synem Jakubem, dcerou Veronikou a psem Daltonem – a dvěma přáteli několik měsíců na nafukovacích člunech. Podle jeho slov vše fungovalo výborně i přesto, že občas nebyla nouze o dramatické momenty.

Na Aljašku jste zavítal opakovaně. Co vás k tomu přimělo?

Na pacifickém pobřeží Kanady a Aljašky jsme strávili dohromady devět měsíců, které jsme rozdělili na tři části, a to po třech letních měsících. První cestu jsme absolvovali, když bylo synovi Jakubovi šest let, to popisuji v knize Kanada – Aljaška: Dobrodružství v divočině. Ale ve chvíli, kdy se blížil konec této expedice, jsme si řekli, že by byla škoda se sem zase nepodívat. A tak padl návrh, že příště vyrazíme opět na nafukovacích člunech, tentokráte podél celého pobřeží. Trvalo však několik let, než se tato akce uskutečnila – na světě už byla i moje dcera Veronika, tenkrát pětiletá, která celou expedici absolvovala s námi. O rok později totiž zvládla i její závěrečnou etapu.

Chalupa u Šimánků
Idylické ubytování na úpatí Krkonoš, se vším komfortem jak v létě, tak v zimě

Lenčiny rodiče nám předali k provozování svoji Růžovou chalupu, která se dědí z pokolení na pokolení. Nachází se v malebném městečku Rtyni v Podkrkonoší, Úpické ulici 24. Nabízíme ubytování na  úpatí Krkonoš a v blízkosti známých Adršpašských skal s možností nejrůznějších aktivit a výletů jak v létě, tak i v zimě. Nedaleko je množství lyžařských sjezdovek, věhlasná zoologická zahrada se  safari ve Dvoře Králové a celá řada zámků.

Chalupa Rtyně Chalupa Rtyně

Chalupa má celkovou kapacitu šestnácti lůžek, v nichž je zahrnut i apartmán se samostatným vchodem. Je stylově zařízená se vším komfortem a s láskou udržovaná. Na velké oplocené zahradě se nachází krytý bazén se saunou a zastřešeným venkovním posezením. Ubytování je ideální i pro  rodiny s dětmi a čtyřnohými mazlíčky. Chalupa se také hodí k pořádání svateb a jiných akcí.

Cesty Leoše Šimánka
Televize Polar

Vypravte se s námi za dobrodružnými cestami známého spisovatele a fotografa Leoše Šimánka
Dobrodruh a spisovatel Leoš Šimánek procestoval křížem krážem celý svět. Žil v kanadské divočině, projel Rusko, Nový Zéland, Havaj či Aljašku. Ty největší zážitky ze svých cest Vám vypráví v pořadu televize POLAR „Cesty Leoše Šimánka“.

Cesty Leoše Šimánka
Premiéra: čtvrtek v 17:30

Ausstieg in die Wildnis
Kamera: Čestmír Šebesta

Filmy ke knize Severskou divočinou (v německém jazyce).

Ein Jahr in den MacKenzie-Bergen Wir fahren die Nordwest-Passage!

Severskou divočinou
Druhá autobiografická kniha Leoš Šimánka

Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku

S bratrem, švagrovou a manželkou jsme se opět rozhodli sejít v Orlických horách na chalupě po rodičích. Tentokrát jsem slíbil, že jim budu líčit další epizody svého dobrodružného života odehrávajícího se v divočině kanadského Severu a Aljašky. Minulou zimu jsem jim v chalupě u krbu vyprávěl o svém mládí a cestovatelských začátcích. Dohodli jsme se, že se do Orlických hor budeme každý rok vracet a naše povídání budu potom postupně vydávat jako autobiografické publikace v ediční řadě „Zážitky z cest“.

Severskou divočinou
Jako malý kluk jsem četl cestopis, který mne natolik zaujal, že jsem si po dlouhá léta nepřál nic jiného, než podniknout něco podobného. Autor se v knize rozepisoval o snaze anglických průkopníků najít cestu po řekách a jezerech napříč Severní Amerikou. Koncem osmnáctého století se podařilo Alexandru Mackenzie a jeho družině doplout na kánoích od Atlantiku až do Beringova průlivu.

Při zkoumání podrobných map jsem zjistil, že si Mackenzie vybral pro překonání kontinentálního rozvodí velmi složitou trasu. Toto rozvodí probíhá v severozápadní Kanadě po vrcholcích dlouhého horského pásma, jmenuje se Mackenzie Mountains a rozděluje vody tekoucí do Severního ledového oceánu od těch, co směřují do Pacifiku. Na mapě jsem si všiml řek South Nahanni a Ross, které nejdřív tečou paralelně vedle sebe a dělí je jen úzká horská šíje. Po několika kilometrech však nabírají zcela odlišný směr – jedna na východ, druhá na západ, každá do jiného oceánu. Muži Alexandra Mackenzie se dostali přes rozvodí až daleko do severní části tohoto pohoří, kde museli za velkého úsilí přenášet kánoe několik desítek kilometrů. Mezi řekami South Nahanni a Ross to však byly pouze kilometry dva! Tento přírodní fenomén mne natolik fascinoval, že jsem se rozhodl se čluny překonat hory právě v tomto místě a najít tak zcela novou trasu na Severozápad.

Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě

Online rozhovor pro Pardubický deník
redakce Pardubického deníku 12. listopadu 2013

Jsou země, které ještě Leoš Šimánek nenavštívil? Kolik kilometrů Leoš Šimánek nacestoval? Kde se mu líbilo nejvíce?

Kterými umíte mluvit jazyky?

Můj táta mi vždycky říkal: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“ V mém mládí jsem se musel učit ruštinu, tu jsem tehdy však nenáviděl, ale která se mi potom úžasně hodila, když jsme vyrazili napříč Ruskem na Bajkal. Po mém odchodu z republiky v 68 jsem zakotvil na několik let v Německu, kde stát zaplatil emigrantům jazykový kurz a získal tak spoustu kvalifikovaných pracovních sil. Němčinu ovládám opravdu velmi dobře. Na mých cestách jsem s sebou sice vozil anglicko – český slovníček, ale skoro nikdy jsem jej nepoužil. Angličtina mi spadla doslova z nebe. Na dvouleté cestě Jižní Amerikou jsem si osvojil španělštinu a tím pádem se velmi dobře domluvím i v Itálii, kam jezdíme občas lyžovat do Dolomit. Ta nejneobvyklejší domluva byla s domorodci v  Západní Nové Guinei, se kterými jsem mluvil „rukama nohama“ a také to šlo.

Leoši, prosím Vás, otázka na tělo: když jste poprvé viděl budoucí manželku Lenku, když jste vybíral lidi na cestu po ještě tehdejším Sovětském svazu, kterou jste absolvoval s náklaďákem tatra, věřil jste, že to zvládne a kdy se  stalo, že jste se dali spolu dohromady, zda to bylo již při cestě nebo až po ní? Věděl jste již tehdy, že to bude žena také do nepohody?

Asi Lenku dobře znáte. Poznal jsem jí v Orlických horách v lednu 1990, kdy jsem se po 22 letech mohl konečně vrátit zpátky do republiky a hned vyrazil na chalupu po rodičích. Lenka byla tehdy učitelkou tělocviku a  pozoroval jsem ji jak učí své žáky na svahu lyžovat. Pěkná, štíhlá a na první pohled bylo vidět, že je velmi sportovně založená. To mě vedlo k tomu, abych se jí zeptal, zdali by se s námi nechtěla vydat na plánovanou expedici napříč Ruskem na Bajkal. Slovo dalo slovo a vyrazili jsme společně i s jejím čtyřletým synem z prvního manželství. Po návratu jsem si říkal, když to dobře fungovalo v Rusku, musí to fungovat všude na světě. Vzali jsme se a vyženil jsem Jakuba – ušetřil jsem si tak plínky a dětské vřískání a měl jsem i kluka do nepohody.

Lenka a Leoš hostem pořadu Dobré ráno
Září, říjen 2013

Říjen 2013 — moderují Lenny Trčková, Ondřej Blaho

Dobré ráno Dobré ráno

→ 1. vstup → 2. vstup → 3. vstup → 4. vstup → VIP počasí → 5. vstup

Září 2013 — moderují Hana Šimková a Petr Rajchert

Dobré ráno Dobré ráno

→ 1. vstup → 2. vstup → 3. vstup

Nebýt srpna 1968, Šimánek by místo dobrodruha byl „ouřadou“
Autor článku: Petr Mareček

RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ Leoš Šimánek, rodák z Chocně, který žije ve Rtyni v Podkrkonoší, má na své pomyslné vizitce: cestovatel, dobrodruh, spisovatel a fotograf. Kdo z početného publika, které pravidelně vyprodává jeho velkoformátové diashow tu z Ruska, tu z Austrálie nebo Aljašky, však tuší, že mu vypráví a promítá bývalý vedoucí stavebního úřadu v Plané u Mariánských Lázní?

„Kdyby v osmašedesátém bratrská armáda nevtrhla do tehdejšího Československa, nikdy bych republiku neopustil. Dál bych vystavoval stavební povolení na úřadě a těžko bych se jako zasloužilý ouřada po víc než dvaceti letech, když se konečně otevřely hranice, vydal do světa,“ říká Leoš Šimánek. Vypráví o tom až teď v nové knize Cestování je můj život s podtitulem Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady. Není to typická šimánkovská publikace plná fotografií, ale próza, byť barevné snímky v ní samozřejmě nechybí.

Nikde není tolik divokých zvířat jako na Aljašce
Září 2013, rozhovor vedla: Zuzana Krybusová

Přerov – Cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek projel svět křížem krážem. Žádná země ale na něj nezapůsobila tak jako Aljaška, místo s jedinečnou panenskou přírodou. Její pobřeží zdolával se svou rodinou a dvěma přáteli několik měsíců na nafukovacích člunech. Podle jeho slov vše fungovalo výborně i přesto, že občas nebyla nouze o dramatické momenty.

Pane Šimánku, vím, že jste na Aljašce nebyl poprvé. Co bylo důvodem návratu do tohoto kraje?

Na pacifickém pobřeží Kanady a Aljašky jsme strávili dohromady devět měsíců, které jsme rozdělili na tři části, a to do tří letních období. První cestu jsme absolvovali, když bylo synovi Jakubovi šest let, to popisuji v knize Kanada – Aljaška: Dobrodružství v divočině (vyšla v roce 2003, pozn. red.). Ale ve chvíli, kdy se blížil konec této expedice, jsme si řekli, že by byla škoda se  sem zase nepodívat. A tak padl návrh, že příště vyrazíme opět na nafukovacích člunech, tentokráte podél celého pobřeží. Trvalo však několik let, než se tato akce uskutečnila – na světě už byla i moje dcera Veronika, tenkrát pětiletá, která celou expedici absolvovala s námi. O rok později totiž zvládla i její závěrečnou etapu.

Rozhovor pro kulturní měsíčník kdy-kde-co
Srpen 2013, rozhovor vedla: Ivana Dosoudilová

V době, kdy vzniká tento rozhovor, pomalu ale jistě končí prázdniny, jak jste je prožil?

Tentokrát jsem prožil prázdniny sepisováním a vydáním nové knihy. Rozhodl jsem se, že napíšu autobiografi ckou knihu, ve které čtenářům přiblížím své dětství, mládí a první dvě cesty. Kniha se jmenuje Cestování je můj život s podtitulem Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady. Popisuji v ní moje první expedice – byly to velice dobrodružné, dramatické a zajímavé cesty. Knihu jsem právě rozvezl distributorům a teď mám konečně možnost vyrazit po stopách mého dětství – do Orlických hor, na Vranovskou přehradu a na Roháče do západních Tater.

Jak se z architekta stane cestovatel?

To je dlouhá příhoda, tak ji zkrátím. V roce 1968 jsem musel opustit republiku. Podařilo se mi dostat do Bavorska, kde jsem si založil vlastní fi rmu. Projektoval jsem domy a žil si spokojeným životem. Něco mi ale scházelo! Když mě navštívil kamarád, který mi ukázal fotografi e z Kanady a vyprávěl mi, co tam všechno zažil, probudily se ve mně dětské touhy. Kancelář jsem zavřel, zaměstnance propustil a vyrazil do Kanady. Nakonec jsem tam strávil spoustu let a uskutečnil si

Zářiový časopis Koktejl
článek: Ledová past

Nezapomeňte si koupit nový časopis Koktejl, který vyjde začátkem záři.

Časopis Koktejl

Opět zde naleznete článek o mých cestách. Klikněte na šipku, pokud si jej chcete přečíst již nyní.

NEJNOVĚJŠÍ DIASHOW
Jiří Koníček: Podél pacifického pobřeží Aljašky mezi ledovými krami a velrybami

Orlickoústecko – Nově sestavená panoramatická diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka, jejíž součástí je řada dosud nezveřejněných fotografií, mapuje třetí, závěrečnou etapu zcela neobvyklé expedice. Tou byla završena dlouhá a náročná plavba, která doposud nemá obdoby: Šimánkovi byli první, kteří obepluli na nafukovacích člunech tichomořské pobřeží Kanady a Aljašky. Diashow „Aljaška – Pobřeží Pacifiku: Na člunech panenskou přírodou Severní Ameriky“ bude mít premiéru tradičně v Šimánkově rodišti Chocni, a to 29. září 2013 v 16.00 hodin v Panském domě. Pak ji uvidí diváci v dalších 33 městech na Moravě, Vysočině a východních Čechách. Závěr letošního turné bude 1. prosince v Aldisu v Hradci Králové.

Pozorování ze člunu i z ptačí perspektivy

Jedno celé severské léto plul cestovatel s rodinou – manželkou Lenkou, synem Jakubem a šestiletou dcerou Veronikou – spolu s přáteli Jirkou a Lénou z Ústí nad Orlicí na dvou nafukovacích člunech podél mimořádně členitého pobřeží Tichého oceánu. Vypluli z přístavu Haines. Nejdříve směřovali do národního parku Glacier Bay, obrovského ledovcového zálivu s množstvím různých druhů živočichů vodních i suchozemských a stovkami zátok, ostrůvků a ledovců. Po plavbě trvající celkem tři měsíce skončilo jejich putování v městečku Whittier v zálivu Prince William Sound. Záliv se nachází v přírodní rezervaci, která vyniká spoustou ledovců, mohutných horských štítů a úžasnou spletí ostrůvků, poloostrovů a průlivů stěžujících orientaci. Ohromující výšky věčně bílých hor a obří ledovcové splazy v doposud nedotčené přírodě - to byly dominantní zážitky členů expedice. Dojmy se prohloubily v samém závěru expedice, kdy měli cestovatelé ze sportovního letadla výhled na úžasný Harriman Fiord, do kterého stéká hned šest ledovcových splazů najednou.

Cestování je můj život
První autobiografická kniha Leoš Šimánka

Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady

ÚVOD: Čtenáři mých knih a diváci diashow mne v posledních letech často vybízeli k tomu, abych o svém neobvyklém životě vydal autobiografickou knihu. Doposud jsem se vymlouval, že něco podobného nemám v plánu. Autoři autobiografií je většinou píší až na sklonku svého života, ale já – alespoň se domnívám – k tomu mám zatím daleko.

Cestování je můj život
Nicméně, čím dál tím častěji, jsem se v duchu začal „prohrabávat“ svými vzpomínkami a zjistil, že na to, co jsem prožil, ani zdaleka jedna kniha nestačí. Rozhodl jsem se tedy své zážitky rozdělit na dvě části – PŘED a PO. Tím myslím před sametovou revolucí, kdy jsem cestoval sám, a po ní, kdy jsem vyrážel do světa s celou rodinou.

Letos v zimě jsme se s mojí manželkou Lenkou, mladším bratrem Bédou a švagrovou Marcelo vydali lyžovat do Orlických hor. Z chalupy po rodičích jsme měli naplánovány společné túry na běžkách. Vše ale dopadlo úplně jinak! Sotva jsme do hor dorazili, začalo silně chumelit a množství sněhu nás tam doslova uvěznilo.

Dlouhé hodiny jsme trávili u krbu a vzpomínali s Bédou na naše dětství i období našeho společného dospívání, než jsem „vypadl z hnízda“ a odešel z mé rodné Chocně do Mariánských Lázní, kde jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání.

Vyprávění nás začalo natolik bavit, že mě ostatní přiměli k tomu, abych o svém životě povídal dál. Začal jsem jim tedy líčit emigraci a své nové začátky v Německu, kde jsem se postupně vypracoval na stavitele s vlastní dobře prosperující firmou…

Knihu si můžete objednat v našem knihkupectví.

Medvěd v jahodovišti
Fjordem Lynn Canal k ostrůvkům Lynn Sisters

Vyjíždíme z William Henry Bay, zátoky, kde za pěkného počasí musí být úplně nádherně. Na druhé straně fjordu se zvedají ohromné ledovcové hory. Vítr se v Lynn Canal otočil, teď fičí od moře přímo proti nám a mrholení dělá o to nejpříjemnější.

Medvěd v jahodovišti
Máme však štěstí, po několikahodinové jízdě můžeme této sibérii uniknout.
„Jirko!“ křičím na prvý člun. „Zahni do Boat Harbor. Mrznu jako drozd!“
Oba jsme před lety poznali tuto ze všech stran chráněnou lagunu, propojenou s fjordem úzkou průrvou ve skalách. Teď za odlivu z ní bude vytékat voda ven.
„Teda to je ale proud!“ žasne Léna, jakmile do úžiny vjedeme. Máme co dělat, abychom vůbec do laguny vjeli, motory řvou na plné obrátky a my se jen pomalu probojováváme do kýženého útočiště před tím příšerným větrem.

Všechnopárty
Leoš Šimánek hostem zábavného talk show Karla Šípa

Všechnoparty Všechnoparty

Kliknutím na obrázek přehrajete pořad.

Vízum jsem dostal na základě vlastnoručně vyrobeného razítka
Sobotní host Radiožurnálu

Chtěli byste procestovat celý svět? V tom případě potřebujete být především nebojácní. To radí sobotní host Radiožurnálu, kterým byl cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Mezi 10. a 11. hodinou si s ním povídal moderátor Petr Rajchert.

„Jednou mě navštívil kamarád a ukazoval mi fotky z Kanady,“ zmiňuje Leoš Šimánek první podnět, který ho dovedl k cestování. Tehdy zavzpomínal na knihy Jacka Londona, které jako kluk čítával. Z první cesty do Kanady se vrátil po dvou měsících. „Nemohl jsem se soustředit na zaměstnání, a tak jsem zavřel firmu a další rok jel opět do Kanady,“ vypravuje.

Celý článek na stánkách Radiožurnálu

Cestovatel se usadit určitě nehodlá!
Rozhovor vedl Martin Zaoral

Leoš Šimánek: I když má rodinu, netráví s ní doma v Podkrkonoší moc času. Po emigraci do Německa pracoval jako stavební inženýr. Z pohodlí kanceláře vyrazil do kanadské divočiny.

Je to určitě jediný cestovatel, který díky svému charisma a dobře propracované show, během které poutavě komentuje diapozitivy ze svých cest, dokáže vyprodat i ty největší sály v republice. Rok co rok uvádí novou velkoplošnou panoramatickou live-diashow se sedmi projektory, při které se  dají zakoupit i jeho cestopisné knihy, které sám píše a vydává. Ale kdo je vlastně Leoš Šimánek? Snil vždy o tom, že bude cestovatel? Jak se  z něho stal spisovatel? Jak zvládá skloubit život na cestách s rodinným životem po boku manželky Lenky a výchovou syna Jakuba a dcery Veroniky? A nehodlá se už přece jen konečně usadit?

Dobré ráno ČT2
Beseda s L. Šimánkem

Nová kniha – Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie.

1. vstup 2. vstup 3. vstup 4. vstup

Několik vstupů do ranního vysílání ČT2. Kliknutím na obrázek přehrajete zvolenou část.

Kniha cestovatele Šimánka je zábavná, jako jeho diashow
Recenze nové knihy – Radek Strnad

Perex: Fotograf, cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek se vrací. Jeho pestrou panoramatickou diashow „zimní“ Nový Zéland uvidí Děčín, Ústí, Chomutov i Teplice.

Ústecký kraj, ČR – Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie. Tak slibně exoticky, navíc s podtitulem „Za přírodními krásami Oceánie“, nazval svou novou knihu muž mnoha zážitků, cestovatel, fotograf, spisovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Zkrátka světa znalý chlapík se srdcem neklidným.

Výpravná celobarevná publikace o 160 stránkách vyšla pod hlavičkou nakladatelství ACTION-PRESS. O to zajímavější je vyprávění o zážitcích z něj, že  vše Leoš Šimánek absolvuje se svou rodinou. Netrmácí se tedy světem jen tak, nepoznává cizí země pouze „s batohem a kompasem“, blízcí jsou mu nablízku. Na vlastní kůži zažívají jeho žena Lenka a děti Jakub i Veronika to, co jejich otec; nabírají jeho zkušenosti. Poznávají, baví se a někdy jsou spolu s ním i v úzkých.

Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie
Nová autorova kniha

Za přírodními krásami Oceánie

LEOŠ ŠIMÁNEK soustředil v této knize své nejzajímavější zážitky ze zemí, jejichž břehy omývá Tichý oceán, a uvádí v ní doposud nepublikované fotografie.

Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie
Nejdříve vyrazil s manželkou, synem a dcerou za přírodními krásami Nového Zélandu, o pár roků později na Havajské ostrovy a na závěr jejich vždy tříměsíčního putování Oceánií přišla na řadu Austrálie. Šimánkovi si úmyslně vybírali pro cestování v těchto zemích neobvyklý čas – tamní zimní období. Zažívali tak nejen teplé počasí subtropického a tropického přímořského pobřeží, ale i zasněžené hory v zeměpisných polohách, kde by je jen málokdo očekával. Pro Leoše se cestování s Lenkou, Jakubem a Veronikou stalo součástí života. Panenská příroda naší planety se stala jejich cílem. Poznávají však nejen její krásy, ale zažili i její vrtochy, při kterých se nejednou ocitli v kritických situacích. Na cestách podnikají vše společně, jsou odkázáni jeden na druhého a tím se utužuje jejich rodinný vztah.

Knihu si můžete objednat v našem knihkupectví.

Nový Zéland – rozhovor
Rozhovor vedl Petr Mareček

V době všemožných dokonalých technologií včetně 3D, kdy lze s kamerou nahlédnout živému žralokovi skoro až do jater, působí jako anachronismus. Sympatický vousáč promítá diapozitivy na velkoplošné plátno a jen k nim vypráví. Cestovatel a fotograf Leoš Šimánek má však všude vyprodáno a musí přidávat další a další představení. „Neumím si to vysvětlit, je to záhadný fenomén. Lidí mi říkají, že mě znají, že ukazuju kvalitu a mám zajímavé příhody. Vím, že jsme v digitálním věku, ale držím se jistoty – diapozitivů. Ty mi nic nenahradí,“ říká Šimánek, který se opět s panoramatickým plátnem a sedmi projektory vydává na turné po republice.

Začal tradičně v jeho rodné Chocni, kde uvedl nově sestavenou diashow Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů, které projel s rodinou – manželkou, synem a dcerou. Celorepublikové turné ukončí derniérou 2. prosince v Mladé Boleslavi.

„Stihnout promítání v jednašedesáti městech za jeden rok bylo velmi náročné. Řekl jsem si, že se už nebudu tak honit a rozdělím turné na  dva, začal jsem vloni na východě Čech a na Moravě a letos projedu západní polovinou republiky včetně Prahy. A proč jsem se k zemi dlouhého bílého mráčku – jak říkají Zélandu Maorové – vrátil? Původní verzi diashow jsem totiž ukazoval jen v pětadvaceti městech a moji čtenáři i diváci mě bombardovali otázkami, jestli bych s ní nemohl přijet i k nim,“ vysvětluje choceňský rodák, který už ukázal Tichomoří, Rusko, Kanadu, americký západ, Havaj či pobřeží
Pacifiku.

Opilé Maory na Novém Zélandu uvidíte těžko
Rozhovor vedla Zuzana Krybusová

Šumperk – Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě. Leoš s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou vyrazili na dlouhou cestu, tentokrát do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní ostrovní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce Šimánkovi důkladně poznávali novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem.

Procestoval jste skoro celý svět, řekněte mi, byl jste na Novém Zélandu poprvé?

Nový Zéland jsem navštívil již před pětadvaceti lety, ale neměl jsem možnost jej projezdit tak, jak bych si přál. V té době jsem cestoval na jachtách po Tichomoří. Na Šalamounech jsem poznal novozélandskou rodinu, která si tam vyrazila na své plachetnici a trávila zimu v teplých krajích na rovníku. Skamarádil jsem se s nimi natolik, že mi nabídli cestovat společně s nimi. Velké plus bylo, že jsem uměl řídit loď a poměrně dobře vařit, tudíž jsem jim mohl být prospěšný. A právě od nich jsem se dozvěděl o nejkrásnější hoře Jižního ostrova Nového Zélandu. Ta se jmenuje Mitre Peak. Byl jsem jejich povídáním tak uchvácen, že  jsem si řekl, že ji musím vidět.

„Slovo problém nepoužívám“
Lenka Šimánková o dvaadvaceti letech života s cestovatelem

O cestovateli, fotografu a spisovateli Leoši Šimánkovi bylo napsáno mnohé. O jeho žene Lence naopak velmi málo. Velká škoda: spolu s ním (a jejich dětmi) slezla hory a plula moři. A ješte mnohem víc…

Východní Čechy – Věřím, že jen málokdo nad jménem Leoše Šimánka zaváhá. Rodák z Chocně jako čerstvý inženýr – stavař v  šedesátých letech emigroval do Německa, na námořní lodi procestoval kus světa a toulavých bot už se nezbavil. Zorganizoval bezpočet výprav do  překrásných i na pohled nehostinných míst světa, napsal o  nich sedmnáct knih plných nádherných fotografií a rok co rok objíždí republiku se  svými pověstnými live diashow, které ani po dvaceti letech nemají nouzi o diváky. Už dvaadvacet let ho na všech cestách provází jeho žena Lenka a postupně i jejich děti: Jakub a Veronika. Jaký je život po boku a tak trochu ve stínu cestovatele – dobrodruha? Takové je téma rozhovoru s  Lenkou Šimánkovou: mimořádně příjemnou ženou, která – v kožichu a se zlatými kanadskými nugety na krku – nikomu v  kavárně nedávala tušit, že umí ulovit zvíře, vláčet vlastníma rukama do  nekonečného kopce kmeny stromů, žít v padesátistupňových mrazech a sbalit rodinu na rok života v kanadské pustině.

Doma v divočině
Časopis Koktejl 12/2011

Představte si, že zamknete byt, popadnete batoh a odletíte do míst, kde je to k nejbližší vesnici týden chůze. Společnost vám budou dělat jen losi, vlci a grizzlyové. Životem, o kterém psal Jack London, občas žije i Leoš Šimánek.

Koktejl titulka

Kanadská Severozápadní teritoria, jezero Clark a na jeho břehu srub. Kolem jsou nekonečné husté lesy, v dálce se třpytí rozeklané hřbety pohoří Mackenzie. Dostat se sem lze jen pěšky, hydroplánem nebo helikoptérou, přičemž nejbližší civilizace je dvě stě kilometrů daleko. Prožít v této divočině dva týdny romantické dovolené, to by byl balzám na duši a trhák cestovek. Ale čtvrt roku nebo dokonce rok? To už chce opravdu srdce trappera. Před lety se parta takových srdcařů ocitla právě u jezera Clark a dohodla se, že lepší místo pro stavbu pravé kanadské srubové pevnosti by hledali marně. A pustili se do díla. Pod rukama pěti chlapů a tří žen vyrůstal Fort Clark, nádherný a funkční srub, na jehož stavbu padlo tři sta stromů. „Všechny jsem je ale musel zaplatit. Jeden stál deset centů, celkem jsem tedy za stromy dal třicet dolarů,“ říká Leoš Šimánek, který se krátce před tím vzdal výnosné profese architekta v Německu a obul toulavé pohory. Než se ale k zemi sesul první smrk, musel si Leoš vyřídit všechny úřední náležitosti. Nejprve získat zlatokopeckou licenci, díky níž si pak můžete vykolíkovat svůj claim (zábor). A když už jste zlatokopem, získáváte i právo postavit si v divočině srub. Claim máte v držení doživotně a hektar na bydlení vám stát přidělí na 99 let. A pak už stačí jen rýžovat a počítat zlatinky… Anebo ne? „K tomu je ještě dlouhá cesta,“ podotýká Leoš Šimánek, „Nejprve vás čeká nekonečná dřina na stavbě srubu. V oblasti sice nějaké zlato je, ale nezbohatl byste z toho. My jsme tam navíc nebyli kvůli zlatu, ve srubu jsme chtěli přečkat zimu a pak s jarem dokončit expedici na nafukovacích člunech Severní Amerikou, kterou popisuji v knize Aljaška – Dobrodružství do extrému.“ Tehdy ještě český cestovatel netušil, že se mu toto místo stane druhým domovem.

Šimánkova srdeční záležitost
Nová autorova kniha, která výjde na konci září

V KANADSKÉ DIVOČINĚ – O životě ve srubu u jezera Clark

V KANADSKÉ DIVOČINĚ
Po několika letech strávil autor se svojí manželkou, jedenáctiletým synem a čtyřletou dcerou celé léto ve svém kanadském domově. Srub, do kterého se čas od času vracejí, postavil Leoš Šimánek v absolutní divočině vzdálené přes dvě stě kilometrů od nejbližší civilizace. Živí se částečně ze zásob, které si přivážejí s sebou hydroplánem, ale hlavně z toho, co si sami vypěstují a naloví.

Autorovu rodinu život v divočině stmeluje a upevňuje. Syn a dcera se naučili celé řadě věcí, se kterými by se nikde jinde nesetkali. Z knihy vyzařuje láska k přírodě a k prostému způsobu života, který může člověka naplňovat neskonalým štěstím!

Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě

K nejkrásnější hoře jižní polokoule
Za tři měsíce šestnáct set kilometrů neopakovatelnými přírodními krásami

Nová velkoplošná panoramatická live-diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka zavede ctitele dálek a obdivovatele přírodních krás opět na jižní polokouli. Nese název „Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů“ a přiblíží souostroví, jež mnozí považují za nejkrásnější zemi na naší planetě.

Přibyli Maoři a sopky

Touto projekcí cestovatel připomíná dvacáté výročí promítání svých diashow. Podruhé se vrací – poprvé to byla dlouhá cesta jižními oblastmi Ruska – k tématu, které diváci již zhlédli. „Nový Zéland jsem promítal před pěti lety, řada lidí ho neviděla, a tak jsem měl spoustu dotazů, zda ho nebudu opakovat. Nerad se opakuji, ale zjistil jsem, že mám v archívu mnoho nepoužitých snímků. Diashow je tedy vlastně nová, sestavená z fotografií, které jsem dosud nepublikoval. I pro ty, kteří viděli původní verzi, bude opravdu nová. Opět mám sedm projektorů, tento počet se mi osvědčil. Sedmý používám na mapy a grafiku, ten pokaždé přinese do obrázků něco navíc. Hodně ho využívám v hudebních pasážích pro čtvercové snímky,“ prozradil detaily Leoš Šimánek. Do nové verze Nového Zélandu přidal další zajímavosti, třeba záběry ze sopečných oblastí: „První diashow jsem vlastně o sopky ošidil, ale i o Maory, původní obyvatele souostroví, jejich překrásné dřevořezby a malované domy. A ještě o další zážitky, které by bylo škoda nepředvádět.“

Zářiový časopis Koktejl
článek: Horké slzy

Nezapomeňte si koupit nový časopis Koktejl, který vyjde začátkem záři. Naleznete zde můj článek o Novém Zélandu.

Časopis Koktejl

Jen málokterá města na světě člověk pozná po čichu. Zcela bezpečně ale poznáte Rotorua na Novém Zélandu – smrad sirovodíku a zkažených vajec je všudypřítomný. Odměnou za trochu čichového nepohodlí je ale jedna z nejkrásnějších podívaných na světě…

Nový Zéland
Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů
Připravované diashow 2011–2012

Jen málokdo zná nejkrásnější kout naší planety s azurově modrým mořem, stále zeleným pobřežím a s čerstvě zasněženými vrcholky hor! Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě.

Leoš s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou vyrazili na dlouhou cestu, tentokráte do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní ostrovní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce Šimánkovi důkladně poznávali novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem. V délce šestnácti set kilometrů se od severu k jihu řadí celý kaleidoskop geografických zajímavostí začínající u písečných pláží s palmami, také v zimě kvetoucími ibišky, kolem gigantických kuželů sopek, gejzírů, barevných vulkanických jezírek s vařící se vodou či bublajícím blátem, podél křišťálově průzračných horských jezer, do velehor pokrytých ledovci.

Ani tentokráte autor nefotografoval pouze přírodu, faunu a flóru, ale věnoval se se svojí rodinou všemožným aktivitám. Vyráželi na koních, kanoích či kajacích, sjížděli na lyžích zasněžené vulkány nebo podnikali túry mezi ledovcovými horami. Při cestě lodí fjordem Milford Sound, který se hluboko zařezává do pobřežního pohoří Jižního ostrova, obdivoval a fotografoval Leoš Šimánek nejkrásnější horu jižní polokoule Mitre Peak, vypínající se ve svém zimním habitu přímo od hladiny moře do sedmnácti set metrů výšky.

V Pekle se Šimánkem
Článek časopisu Koktejl 9/2010

Procestoval celé kontinenty. Tisícům lidí vypráví o tom, kam ho zanesly toulavé boty. Málokdo ale ví, jaká místa přirostla Leošovi Šimánkovi k srdci v České republice. Vyražme proto na prohlídku těch nejkrásnějších…

„Nejste náhodou Krakonoš?“ zeptala se Leoše Šimánka mile prostořeká servírka, „Nebo aspoň jeho brácha…“ Známý cestovatel jen pokrčil rameny: „Kdepak, Krakonoš nejsem. Ale jsem z toho kraje.“ Jistá podoba s pohádkovým vládcem našich nejvyšších hor se ale Leoši Šimánkovi upřít nedá – vysoká mohutná postava, hustý plnovous, neposedná kštice. Takových Krakonošů ale na drsném kanadském severu, kde Šimánek dlouhá léta žil, najdete nepočítaně.