Pro zobrazení slideshow potřebujeme mít nainstalovánu podporu Flash Player 9+!
Získat přehravač Adobe Flash
Doma v divočině
Časopis Koktejl 12/2011
Představte si, že zamknete byt, popadnete batoh a odletíte do míst, kde je to k nejbližší vesnici týden chůze. Společnost vám budou dělat jen losi, vlci a grizzlyové. Životem, o kterém psal Jack London, občas žije i Leoš Šimánek.
Kanadská Severozápadní teritoria, jezero Clark a na jeho břehu srub. Kolem jsou nekonečné husté lesy, v dálce se třpytí rozeklané hřbety pohoří Mackenzie. Dostat se sem lze jen pěšky, hydroplánem nebo helikoptérou, přičemž nejbližší civilizace je dvě stě kilometrů daleko. Prožít v této divočině dva týdny romantické dovolené, to by byl balzám na duši a trhák cestovek. Ale čtvrt roku nebo dokonce rok? To už chce opravdu srdce trappera. Před lety se parta takových srdcařů ocitla právě u jezera Clark a dohodla se, že lepší místo pro stavbu pravé kanadské srubové pevnosti by hledali marně. A pustili se do díla. Pod rukama pěti chlapů a tří žen vyrůstal Fort Clark, nádherný a funkční srub, na jehož stavbu padlo tři sta stromů. „Všechny jsem je ale musel zaplatit. Jeden stál deset centů, celkem jsem tedy za stromy dal třicet dolarů,“ říká Leoš Šimánek, který se krátce před tím vzdal výnosné profese architekta v Německu a obul toulavé pohory. Než se ale k zemi sesul první smrk, musel si Leoš vyřídit všechny úřední náležitosti. Nejprve získat zlatokopeckou licenci, díky níž si pak můžete vykolíkovat svůj claim (zábor). A když už jste zlatokopem, získáváte i právo postavit si v divočině srub. Claim máte v držení doživotně a hektar na bydlení vám stát přidělí na 99 let. A pak už stačí jen rýžovat a počítat zlatinky… Anebo ne? „K tomu je ještě dlouhá cesta,“ podotýká Leoš Šimánek, „Nejprve vás čeká nekonečná dřina na stavbě srubu. V oblasti sice nějaké zlato je, ale nezbohatl byste z toho. My jsme tam navíc nebyli kvůli zlatu, ve srubu jsme chtěli přečkat zimu a pak s jarem dokončit expedici na nafukovacích člunech Severní Amerikou, kterou popisuji v knize Aljaška – Dobrodružství do extrému.“ Tehdy ještě český cestovatel netušil, že se mu toto místo stane druhým domovem. »
Nový Zéland – rozhovor
Rozhovor vedl Petr Mareček
V době všemožných dokonalých technologií včetně 3D, kdy lze s kamerou nahlédnout živému žralokovi skoro až do jater, působí jako anachronismus. Sympatický vousáč promítá diapozitivy na velkoplošné plátno a jen k nim vypráví. Cestovatel a fotograf Leoš Šimánek má však všude vyprodáno a musí přidávat další a další představení. „Neumím si to vysvětlit, je to záhadný fenomén. Lidí mi říkají, že mě znají, že ukazuju kvalitu a mám zajímavé příhody. Vím, že jsme v digitálním věku, ale držím se jistoty – diapozitivů. Ty mi nic nenahradí,“ říká Šimánek, který se opět s panoramatickým plátnem a sedmi projektory vydává na turné po republice.
Začne tradičně 2. října v jeho rodné Chocni a uvede nově sestavenou diashow Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů, které projel s rodinou – manželkou, synem a dcerou. Tentokrát bude turné dvouleté.
„Stihnout promítání v jednašedesáti městech za jeden rok bylo velmi náročné. Řekl jsem si, že se už nebudu tak honit a rozdělím turné na dva, začnu na východě Čech a na Moravě a příští rok od října projedu západní polovinou republiky včetně Prahy. A proč jsem se k zemi dlouhého bílého mráčku – jak říkají Zélandu Maorové – vrátil? Původní verzi diashow jsem totiž ukazoval jen v pětadvaceti městech a moji čtenáři mě bombardovali otázkami, jestli bych s ní nemohl přijet i k nim,“ vysvětluje choceňský rodák, který už ukázal Tichomoří, Rusko, americký západ, Havaj či pobřeží Pacifiku. »
Šimánkova srdeční záležitost
Nová autorova kniha, která výjde na konci září
V KANADSKÉ DIVOČINĚ – O životě ve srubu u jezera Clark
Autorovu rodinu život v divočině stmeluje a upevňuje. Syn a dcera se naučili celé řadě věcí, se kterými by se nikde jinde nesetkali. Z knihy vyzařuje láska k přírodě a k prostému způsobu života, který může člověka naplňovat neskonalým štěstím!
K nejkrásnější hoře jižní polokoule
Za tři měsíce šestnáct set kilometrů neopakovatelnými přírodními krásami
Nová velkoplošná panoramatická live-diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka zavede ctitele dálek a obdivovatele přírodních krás opět na jižní polokouli. Nese název „Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů“ a přiblíží souostroví, jež mnozí považují za nejkrásnější zemi na naší planetě.
Přibyli Maoři a sopky
Touto projekcí cestovatel připomíná dvacáté výročí promítání svých diashow. Podruhé se vrací – poprvé to byla dlouhá cesta jižními oblastmi Ruska – k tématu, které diváci již zhlédli. „Nový Zéland jsem promítal před pěti lety, řada lidí ho neviděla, a tak jsem měl spoustu dotazů, zda ho nebudu opakovat. Nerad se opakuji, ale zjistil jsem, že mám v archívu mnoho nepoužitých snímků. Diashow je tedy vlastně nová, sestavená z fotografií, které jsem dosud nepublikoval. I pro ty, kteří viděli původní verzi, bude opravdu nová. Opět mám sedm projektorů, tento počet se mi osvědčil. Sedmý používám na mapy a grafiku, ten pokaždé přinese do obrázků něco navíc. Hodně ho využívám v hudebních pasážích pro čtvercové snímky,“ prozradil detaily Leoš Šimánek. Do nové verze Nového Zélandu přidal další zajímavosti, třeba záběry ze sopečných oblastí: „První diashow jsem vlastně o sopky ošidil, ale i o Maory, původní obyvatele souostroví, jejich překrásné dřevořezby a malované domy. A ještě o další zážitky, které by bylo škoda nepředvádět.“ »
Zářiový časopis Koktejl
článek: Horké slzy
Nezapomeňte si koupit nový časopis Koktejl, který vyjde začátkem záři. Naleznete zde můj článek o Novém Zélandu.
Jen málokterá města na světě člověk pozná po čichu. Zcela bezpečně ale poznáte Rotorua na Novém Zélandu – smrad sirovodíku a zkažených vajec je všudypřítomný. Odměnou za trochu čichového nepohodlí je ale jedna z nejkrásnějších podívaných na světě…
Nový Zéland
Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů
Připravované diashow 2011–2012
Jen málokdo zná nejkrásnější kout naší planety s azurově modrým mořem, stále zeleným pobřežím a s čerstvě zasněženými vrcholky hor! Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě.
Leoš s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou vyrazili na dlouhou cestu, tentokráte do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní ostrovní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce Šimánkovi důkladně poznávali novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem. V délce šestnácti set kilometrů se od severu k jihu řadí celý kaleidoskop geografických zajímavostí začínající u písečných pláží s palmami, také v zimě kvetoucími ibišky, kolem gigantických kuželů sopek, gejzírů, barevných vulkanických jezírek s vařící se vodou či bublajícím blátem, podél křišťálově průzračných horských jezer, do velehor pokrytých ledovci.
Ani tentokráte autor nefotografoval pouze přírodu, faunu a flóru, ale věnoval se se svojí rodinou všemožným aktivitám. Vyráželi na koních, kanoích či kajacích, sjížděli na lyžích zasněžené vulkány nebo podnikali túry mezi ledovcovými horami. Při cestě lodí fjordem Milford Sound, který se hluboko zařezává do pobřežního pohoří Jižního ostrova, obdivoval a fotografoval Leoš Šimánek nejkrásnější horu jižní polokoule Mitre Peak, vypínající se ve svém zimním habitu přímo od hladiny moře do sedmnácti set metrů výšky. »
V Pekle se Šimánkem
Článek časopisu Koktejl 9/2010
Procestoval celé kontinenty. Tisícům lidí vypráví o tom, kam ho zanesly toulavé boty. Málokdo ale ví, jaká místa přirostla Leošovi Šimánkovi k srdci v České republice. Vyražme proto na prohlídku těch nejkrásnějších…
„Nejste náhodou Krakonoš?“ zeptala se Leoše Šimánka mile prostořeká servírka, „Nebo aspoň jeho brácha…“ Známý cestovatel jen pokrčil rameny: „Kdepak, Krakonoš nejsem. Ale jsem z toho kraje.“ Jistá podoba s pohádkovým vládcem našich nejvyšších hor se ale Leoši Šimánkovi upřít nedá – vysoká mohutná postava, hustý plnovous, neposedná kštice. Takových Krakonošů ale na drsném kanadském severu, kde Šimánek dlouhá léta žil, najdete nepočítaně. »
Registrace
Pokud máte zájem o zasílání informací ohledně mých termínů diashow, můžete mi poslat svůj e-mail.